1. kolo FLA 2009-2010

S posledními slunečními podzimními dny odstartovala i nová sezona Florbalové ligy amatérů. Letošní ročník oproti předchozímu doznal změn v hracím systému, kdy se již během soboty nehraje jednotlivý turnaj, ale určitý počet zápasů do ligové tabulky. Týmy se spolu utkají systémem každý s každým a to hned třikrát. A na začátek nás nečekalo rozhodně nic jednoduchého - trojboj Myšáci, Laviny, Zbrojovka a k tomu na středu odložená dohrávka opět s Myšáky v Třebši.

..."není snadné jednou zvítězit, ale mnohem těžší je prvenství obhájit... "

26. září 2009 Sportovní hala v Předměřicích nad Labem 

1. zápas - Tornados – Myšáci

Se sestavou na první zápasy jsme měli pěkně zamotanou hlavu. Radim byl stále na marodce, čímž ale zamotal i určitě hlavu soupeřům, kteří si jeho neúčast mohli vyložit jako skutečný rozkol v našem týmu, rozvířený hienystickými novináři hledajícími senzace. Druhý potencionální golman Tomáš Krejčí odcestoval a tak nezbývalo, než aby Martin opět restartoval svoje golmanské geny z hokejbalu. A volba to byla výtečná a stal se více než vyrovnaným konkurentem naší jedničky Radima. Díky společným tréninkům s Myšáky v Třebši se naše týmy dobře znají a je tedy velmi těžké herně překvapit. Tušili jsme, že vstup do sezóny tedy nebude rozhodně jednoduchý. Taktika pro utkání byla jednoduchá - neudělat chyby v obraně a kvalitně zaútočit. Přes počáteční nervozitu jsme dokázali zachovat klidnou hlavu a s přibývajícím časem jsme náš tlak přetavili i v branky. Nejprve se prosadil Michal, a když krátce po této brance dostal nabito i Koubek, vedli jsme o 2 branky a kontrolovali utkání. Myšáci se do nás museli začít tlačit a to nám vyhovovalo. Otevřená okénka v obraně jsme využili ještě dvakrát, kdy se mezi střelce zapsal i Jarda a Ondra. Když v závěru Martin předvedl v brankovišti první sobotní rybu na suchu a vyplácnul (pro fanynky upozorňuji, že rukou, nikoli ocasem) míček z branky, dokráčeli jsme k vítězství 4:0.

2. zápas - Tornados – Laviny

Druhý zápas proti týmu Lavin nepřinesl pěknou podívanou. Tým Lavin vědom si špatných předchozích výsledků nastoupil s velmi defenzivní taktikou. Již od závěru loňské sezony se nezvykle herně trápí a tuto sobotu to nebylo nijak lepší. Svůj obranný blok stavěl až od půlící čáry. Tím nám sice dal prostor pro jednoduchou rozehrávku a rezignoval na své útočné výpady, ale přehuštěná polovina hřiště narušovala naše útočné snahy. S přibývajícími minutami utkání bylo jasné, že v tomto duelu se zřejmě jen tak pěknou kombinační akcí neprosadíme a budeme muset trpělivě čekat na náznak chybičky soupeře, nebo zkusit v pravý okamžik přečíslit z obrany. V co jsme doufali, se nakonec také událo. Laviny ve svém bloku pevně nevydrželi, Ondra zadovkou uvolnil z beku nabíhajícího Jiřana a jeho polovysoká střela zapadla k bližší tyči. V závěru utkání ještě výsledek potvrdil Jarda a vítězství 2:0 jsme si již pohlídali.

3. zápas - Tornados – Zbrojovka

V posledním utkání nás čekal tým Zbrojovky, složený převážně z loňských Smiřických Kanců. Vstup do zápasu jsme měli poněkud vlažný a již po 10 sekundách jsme pouze přihlíželi kombinaci Zbrojovky a střele do tyče. Tato situace nás nijak nepoučila a dále jsme hráli na půl plynu a koledovali si o trest. Při další akci již Zbrojovka dostala míček za brankovou čáru, ale i v tomto případě stálo štěstí na naší straně, neboť jeden ze soupeřových hráčů stál v tento moment v brankovišti. Až po tomto důrazném varování jsme začali předvádět naši hru a přišli i branky. Po kombinaci Ondra-Jarda-Chuck se posledně jmenovaný prosadil střelou mezi nohy brankáře. Na 2:0 zvýšil opět střelou mezi nohy po Koubkově uvolnění Michal a převzali kontrolu nad utkáním. Právě před tímto zápasem jsme se bavili, že se nám nedaří dávat branky mezi nohami brankářů. Závěr nám však zkomplikovala Koubkova, snad ani ne hrubka, ale spíše zápasový pokec s rozhodčím. Koubek reklamoval faul a přestal hrát. Rozhodčí ale vrtěl hlavou, že přerušovat nebude. Jeden ze soupeřů snad čtyřikrát po sobě zkoušel zaskórovat, Martin se zdatně plácal a válel v brankovišti a předváděl rybu číslo dvě. Útočník by si snad stihl i zavázat tkaničku, co měl času, zatím co se Koubek stále ptal rozhodčího, zda si nedělá legraci. Nedělal. Snad na popáté se neobratný útočník přeci jen prosadil. Martin byl bezmocný, mohl ho jen maximálně zastřelit, jinak by brance nezabránil. Martin po své ukázce break dancu supěl jak papinův hrnec, Jiřan s úsměvem Koubkovi připomenul jeho nedávná slova, kdy „by se mělo hrát až do krve, dokud rozhodčí nezapíská“. Koubek špitl „já vim“ a odcupital jak baletka na střídačku. Definitivu nám přinesla až Michalova branka, který využil dobré obranné práce Ondry. Koubek se pak na diskuzích veřejně omlouval a jen doufáme, že z tak obrovského sypání popela na hlavu nemá velké popáleniny :-) Žádal tímto dokonce i o doživotní zákaz hraní v obraně. Ale poněvadž se začalo spekulovat o domluveném excesu, bude jistě, pokud to bude situace vyžadovat, opět nasazením v obraně potrestán :-)

Dohrávka 7. října 2009 – Sportovní hala Třebeš

4. zápas - Tornados - Myšáci

A poněvadž se FLA rozjíždí ve velmi prestižní soutěž s bohatým zázemím a více halami, nechala se inspirovat kanadskoamerickou NHL, kdy se zahajovací zápasy odehrávaly například v Praze nebo Londýně. A proto kvůli velké sledovanosti přesunula dohrávku prvního kola do tribunou vybavené a v očekávání narvané Třebešské sportovní haly...:-) Noo, ve skutečnosti nezbyl čas odehrát zápas v Předměřicích a dohrávka s Myšáky byla spojena s pravidelným středečním tréninkem. Poprvé byla zapnuta na náš zápas časomíra a dostavila se pro regulérnost i dvojice sudích. Přestože Myšákům úvodní zápasy příliš nevyšly a herní nasazení a střelecké štěstí nebylo zrovna na jejich straně, bylo ihned jasné, že na dnešní „pouhou ostrou 20ti minutovku“ přijdou jak vyměnění, s cílem urvat první vítězství a odčinit nepříliš povedený první zápas. Duel již od začátku připomínal spíše utkání play-off s obrovským nasazením. Jak jsme si před zápasem řekli, budeme hrát zodpovědně, rozdávat přihrávky, nehrnout se zbytečně do útoku a dávat pozor na přečíslení nebezpečné trojky Brejcha-Solich-Prokšík. Posledně zmiňovaný shooter, však opět nenastoupil a jeho střelecká potence značně „myšímu komandu“ chybí. Brzy jsme se naštěstí ujali vedení. Přesně jak jsme si předsevzali. Martin rychlou přihrávkou na Jiřana, Jiřan doprava k mantinelu na Koubka, Koubek se otočil a krásně našel nabíhajícího Jardu a „Oflendský kanonýr“ zaskóroval. Hráli jsme v klidu a potřebovali jsme jen druhou branku, abychom utkání zdárně dohráli. Tomáš však nedosáhl na nahrávku před prázdnou branku a Jarda trefil pouze břevno. A tak musel přijít zákonitě trest. Špatně jsme vystřídali, a než jsme dokázali postavit obranný blok před rozehrávkou Myšáků, bylo pozdě. Po lehké Ondrově teči střely od obránce již nestačil Radim reagovat - vyrovnáno 1:1. V rozhovoru po zápase náš elitní útočník komentoval slovy : „..navíc to byla taková hrozná haluz, pomalá...jsem to chtěl stopnout, jenomže jak jsem se k tomu natahoval, tak mi to jen ťuklo o špičku a bylo to v pytli, páč Radim si k týhle střele lehal jako šraňky... Ale nic ve zlém proti němu. Těžko říct, jestli jsem to měl nebo neměl udělat jinak... Prostě jsem mu to tam šoupnul a tím bych to ukončil...“ Ano, přesně tak, náš navrátilec v brance na změnu míčku příliš reagovat nemohl. Inkasoval první branku po návratu z marodky a ještě s unaveným výrazem po léčbě vyvrátil spekulace bulvárního tisku o jeho vyhazovu z týmu. Poslední dvě minuty byly ukázkou totálního florbalu a oba týmy chtěly urvat tři body pro sebe. Minutu a půl do konce jsme si vzali oddechový čas, abychom mohli postavit speciální formaci. Po rozehrání jsme zatlačili Myšáky do těžké defenzivy, ale Martinovi vyšlo zakončení na backhand, a i když byl sám před brankou, nezakončil přesně. 45 vteřin do konce si oddechový čas vzali i Myšáci. Náš tlak však pokračoval. Při další akci Jiřan zkřížil plány Koubkovi, na kterého směřovala přesná přihrávka na střelu z první. Jiřan vložil hokejku do této kolmice a ze středu hřiště pak byla jeho střela zblokována. Po chvíli se z brejku na druhou stranu vydali Myšáci v přečíslení třech proti dvěma. Jen bleskový Radimův zákrok nás odvrátil od branky. Zbývalo snad 15 vteřin do konce. Martin okamžitě hrnul hru na druhou stranu, Koubek vybojoval u pravého mantinelu, jeho nahození na bránu stáhl Ondra, přes brankoviště posunul k levé tyči na Michala, a ten prostřelil brankáře - 2:1, v ten okamžik zazněla siréna a konec zápasu. Půlka našeho týmu se radovala, půlka nevěděla, zda se vše stihlo v řádném herním čase. Po vstřelení branky a následném pohledu hráčů na časomíru již pochopitelně svítilo 10:00. Na apelace Myšáků nechal rozhodčí simulovat doběhnutí času a potvrdil vstřelený gól, kdy siréna zatroubila až po vstřelení branky...