3. kolo florbalové ligy plánované na prosinec, bylo kvůli nehodícím se termínům během Vánočních svátků přeloženo až do nového roku a proběhlo dne 3. 1. 2009. Opět za účasti všech 11 týmů, nyní však již značně posílených o nové hráče. Většina mužstev měla již možnost okouknout zdejší halu, kvalitu soupeřů a nikomu se nechtělo pochopitelně hrát druhé florbalové hole natož si jít jen odběhat dvanáct minut na palubovce, poděkovat za obdržený příděl od favoritů a opět se usadit k párku a lahváči v předsálí. V prvním zápase nás čekali hráči přejmenovaného mužstva PPL, kteří možná až příliš skepticky ohodnotili své dovednosti a zahájili třetí turnaj s milým názvem The Menti. Tomáš Bouz se na tento turnaj přesunul do první formace k Michalovi a Ondrovi a tato změna hned přinesla úspěch. Dosud se mu příliš střelecky nedařilo, ale v tomto zápase se po Michalových přihrávkách prosadil hned dvakrát, dvě přidal i jeho parťák Michal a centr řady Ondra také jednou skóroval. Ve druhé formaci se trefil po parádní Koubkově přihrávce Jarda a tak jsme prvním vítězstvím zahnali ranní zívání a sklepali ospalky. Po čtyř-zápasové pauze jsme nastoupili k utkání s mladšími Třebechovickými chlapci. Na nich je stále více vidět, jak se sžívají s velkou halou a zápas od zápasu se zlepšují. Vyrovnané utkání nicméně na naši stranu strhl nejprve Ondra a Tomáš posléze potvrdil, že do třetího turnaje nastoupil s ostrými a vstřelil již svoji třetí branku. Třetí zápas měl nejprve příjemný začátek, když jsme zjistili, že za tým Myšáků nastupují i dvě pohledné útočnice. Nejprve jsme na ně hráli jak gentlemani a báli se osobních kontaktů, ani ne snad že bychom se styděli slečen či mladých paní dotknout, nebo ze strachu z obžalování za sexuální obtěžování, ale byli jsme v rozpacích jak tyto dámy slušně tělem bránit. Ale brzy se ukázalo, že soupeřova první útočná dvojice Prokšík – Brejcha bude kousat a tak jsme tedy na Myšáky také vycenili zuby a namířili hokejky. Nakonec se ale prosadil dnes obzvlášť výborně hrající bek Jirka Krátoška a na 2:0 zvýšil náš populární bojovník Chuck. Brzy se však trefil i na druhé straně Karel Brejcha a do konce zápasu bylo ještě drama. Mužstvo Spojené síly se také značně lepší, možná i většina týmů už přistupuje k našim zápasům s větší zodpovědností, napadáním a defenzivou, ale i čtvrtý zápas jsme zvládli. Po brankách Koubka a Michala jsme měli jasné první místo v tabulce. I zželelo se před posledním zápasem Ondrovi smutného Jiřana, který žadonil, že na tomto turnaji ještě nevstřelil branku a šel tedy za prvního centra do útoku. Hned při prvním střídání se tato změna osvědčila a Ondra po obehrání jednoho z mladých Sokolů nabídl přihrávku Jiřanovi a ten s radostí, jak z prvního gólu v kariéře, běžel po úspěšné střele do sítě, skočit Ondrovi kolem krku. Další branky přidal Michal, Koubek a z jednoduše leč bravurně provedeného trestného střílení Tomáš. Ondra snad nechtěl, aby ho za defenzívní práci příliš někdo chválil, i snad ze strachu, aby mu post beka nezůstal. Asi ve dvou rozehrávkách mírně otálel a jednou na polovině prohraboval na místě, jak rozebíhající se Disneyovská figurka, pak cosi povídal o smekajících se podrážkách, ale v ten okamžik se již dva Sokoli řítili na samotného Radima, ale ten se překonat nenechal. Základní skupinou jsme tedy prošli celkem hladce, soupeři předvedli podstatně lepší defenzívní taktiku, což mělo za následek méně vstřelených branek. I my jsme se více soustředili na obranu a výsledkem byly všechny vyhrané zápasy ve skupině a pouze jediný inkasovaný gól.

Opakoval bych se, ale čtvrtfinále opět přineslo vyrovnaný duel s dobře hrajícím domácím Bowling Barem. Modro-bílý kuželkáři hráli chvílemi až na hranici sebeobětování, ale do gólových šancí jsme na tomto turnaji soupeře moc nepouštěli a i v tomto zápase byla naše obranná hráz neproniknutelná. Ale taktika a první vyřazovací zápas hodně svazovaly ruce v útoku i nám. Jakákoli chyba ve čtvrtfinále a prohra je již definitivní tečkou a rozdělí týmy na úspěšné a neúspěšné. Ještě v polovině zápasu byl stav nerozhodný. V sedmé minutě se mezi kruhy k poskakujícímu balonku dostal Ondra, vykvedlal ho zázračně od nohou dvou protihráčů a po přesné střele se míček odražený od tyče zastavil až v síťce. To přineslo značné uvolnění, ale výsledek pečetil druhým golem až v poslední vteřině zápasu Jarda. Byli jsme v semifinále. A zde na nás čekali opět natěšení Myšáci a Myšačky. Jenže my již s klidnými tvářemi, seriozními pohledy Jamese Bonda, kdy nás žádné děvče již do rozpaků nepřivede, vstoupili sebevědomě do utkání. Následovala celkem solidní útočná smršť, ze kterých však díky výborně bránícím Myšákům žádná vyloženě gólová příležitost nevypadla a v polovině zápasu jsme jako bezzubá mimina nejprve Ondrovou tyčkou odzvonili naši dobrou hru a posléze druhým zazvoněním po Michalově střele zazvonili na poplach. Martinově rozehrávce se na půli nikdo z útočníků nenabídl a odražený míček skončil v pravém rohu od Radimovy branky. A odsud jeden ze soupeřových útočníků zkusil nahodit přihrávku před našeho gólmana. A zde je potřeba se zamyslet nad naším počínáním. Přiznání zúčastněných hráčů se různí. Ale s přihlédnutím na to, že kdykoli se kolem naší střídačky mihla jedna z Myšaček, z lavičky se ozývala tichá vydechnutí „hééle Eliška“, rozšířily se nepotvrzené informace o vypracovaných nohách a část týmu se považuje za zakladatele fun-clubu Elišky Říčařové, tak v tento moment jsme se zabývali pravděpodobně koukáním po něčem jiném, než po balonku. A Eliška toho využila a přelstila všechny naše chlapce. Jiřan a Martin v pozicích před brankou nereagovali a kanonýrka soupeře lehce přehodila Radimovu nohu. I náš rytíř v helmě se možná díval jinam, ale zásadní vinu za branku nenese. Po zápase však tento nepolapený míček resultoval v jeho 50 procentní úspěšnost zákroků, kdy na něj za celý zápas šly celé dvě střely a jedna propadla. Byla to rána z čistého nebe. Myšáci se ještě více aktivně pustili do defenzívy a s blížícím se koncem zápasu narůstala naše nervozita. Zbývala minuta a půl a jeden se soupeřů se proti Martinovi dopustil faulu. Následoval rychlý time-out, Radim rychlostí blesku přepadl přes mantinel na střídačku a do konce utkání se budeme snažit o přesilovou hru znásobenou o hru bez brankáře 6 na 4. Čtveřice útočníků z leva Tomáš, Ondra, Koubek a Michal měla vybojovat míček a nahazovat před branku, kde měli stínit a obranu rozrážet beci Jirka s Jiřanem. Na perfektně provedenou akci zbývalo mnoho času, jenže napadání Myšáků, i přes míček na našich holích, nevedlo k jediné střele ani nahození na soupeřova gólmana. Čas nakonec utekl děsivým způsobem a po závěrečném hvizdu explodovaly v hale ovace a tým Myšáků se radoval, jak kdyby vyhrál olympiádu. Naše první zklamané pohledy, hovořily jasně. I toto je play-off, rozhodují i jediné a náhodné branky, ostatní výsledky se nepočítají.

Oproti prohře ve čtvrtfinále je pro poražené semifinalisty ještě motivace v boji o bronz. Tento zápas jsme nepodcenili a šli si alespoň pro závěrečnou útěchu. Po rozehrávce standardní situace se brzy prosadil nechytatelnou bombou Jirka a Michal přidal pojistku. Na 3:0 a svůj výborný výkon na turnaji završil střelec prvního gólu Jirka Krátoška.

Turnaj se herně velmi vyrovnal, paradoxně jsme ho do defenzivy odehráli nejlépe, obdrželi jen dvě branky, ale současně dosáhli nejhoršího umístění během dosavadních sedmi účastí na turnajích.   

Výsledky ve skupině A :

Čtvrtfinále:

Semifinále:

O 3. místo:

Tornados - branky na 3. turnaji

Střelecká tabulka po 3. turnaji

Pořadí týmů na 3. turnaji:

Pořadí týmů po 3. turnaji: