Vánoční turnaj Nová Paka - 26.12.2010

Těsně před vánočními svátky dorazila pozvánka na vánoční turnaj do Nové Paky, kam mám po loňském vítězství, čest velela opět jet. Jiřana, Míšu a Ondru termín prakticky nezajímal a okamžitě řekli „jedeme“, ale svátky byly pro ostatní samozřejmě trochu komplikací. Ne snad, že by šlo jen o rodinné posedávání, kochání se naježenými dárečky a cpaní se zbytky cukroví a salátu, ale své plány dokázal změnit a účast potvrdit už jen Martin a Radim. I minulý rok jsme museli sestavu doplňovat „z venku“, ale tentokrát jsme nedali dohromady ani kompletní vlastní pětku. Náš dvoučlenný útok posílil jeden v loňských vánočních sokolíků Petr Hubáček, náš nový ligový parťák, zaskakující kdykoli za absentující hráče základní sestavy Honza Šveiger a alespoň pětici útočníků doplnil ofenzivní killer z Myšáků Karel Brejcha. Abychom byli alespoň ve třech v obraně, nabídku přijal Honza Volenec z Černilova… Tedy pardon z Librantic :-) Ještě dvě jména to do sestavy určitě chtělo, ale nebylo už kde brát. I tak ale sestava nevypadala špatně, rozhodně více útočně, než při naší poslední účasti v Nové Pace.

1. zápas - Tornados - FBC Jičín

Oproti loňsku přijelo jen pět týmů, domácí tým Vikingů nahradilo mužstvo z Jičína, ale jinak byla účast stejná. Hned na úvod nás čekal tým z města Rumcajse, neznali jsme jejich kvalitu, a tak jsme si na úvod předsevzali, že si soupeře oťukáme, počkáme, co předvede a pak se uvidí. No a hned se vidělo. Dvě rychlé útočné akce, zaváhání beků a už bylo na světě naše dvoubrankové manko. Karel ale naštěstí dokáže střílet branky i v našem dresu a po jeho zásazích bylo brzy srovnáno. Jenže brzy zase po jedné nedůslednosti a zbytečné bramboře v naší síti soupeř odskočil na dvě branky - 3:5. Karel ale završil svůj hattrick a i Michal začal sypat branky a bylo opět srovnáno. Naše provětraná sestava ale opět útočnou hru soupeře neustála a ten se pošesté prosadil. Jenže když dal Karel hned v úvodu tři branky, tak to pak musí dát Michal alespoň pět :-) Tři zásahy našeho snipera už Jičín nerozdýchal a vydřeli jsme tak nakonec po divácky líbivé kanonádě vítězství 8:6. Pozitivem byly určitě dva body, osm vstřelených branek a to, že jsme i přes šest obdržených banánů dokázali soupeře přestřílet. Jenže s defenzivní hrou to takhle dále nešlo a museli jsme si šáhnout do svědomí a začít něco dělat s týmovým pojetím obranné části hry.

2. zápas - Tornados - FBC Panthers Liberec

To co jsme si řekli, měl hned prověřit náš loňský finálový soupeř. Liberec loni vynikal, jak na turnaji, tak v liberecké lize silným útokem. A to se dalo očekávat pochopitelně i letos. Jenže tři naše branky nám dali v úvodu křídla. Ač Liberec snížil dvěma zásahy, nás to nesrazilo a díky Petrovu super rychlému hattricku bylo v páté minutě zápasu skóre pro nás famózní – 5:2. Ale tím skončilo vše pozitivní v tomto zápase. Za tohoto stavu jsme mohli kontrolovat hru, nevysunovat křídla, zavřít hru a stáhnout pětici do kompaktního defenzivního rozestavení a každý si ohlídat vlastního hráče. Hlavní zlom asi nastal čtvrt minuty do poločasu, kdy jsme kontrolovali hru u soupeřovy branky za stavu 5:3. Místo podržení hry, nebo zašlápnutí balonku u mantinelu přišlo zbytečné nahození před branku, rychlý kontr Liberce a dvě vteřiny před sirénou snížení. Úvodní buly druhé půle jsme neuhlídali taktéž, sedm vteřin a srovnáno. To nás řádně srazilo, další půl minuta a soupeř vedl a později přidal i sedmou branku. Náš závěrečný tlak už přinesl jen pouhé snížení z hole Honzy Šveigera a po další přestřelce jsme odešli poraženi. Ale oproti minulému zápasu jsme tentokráte selhali strašným způsobem po taktické stránce a ani za disciplínu se nemůžeme chválit. Soupeř využíval našich propadnutí na polovině Liberce, bláznění k vstřílení dalších branek a potvrzovalo se často otřepané klišé „nedáš, dostaneš“.

3. zápas - Tornados - Špindl Ubals TJ Spartak Vrchlabí

Zlepšení bylo potřeba hledat rychle, protože s dalším soupeřem jinak mohl přijít debakl, který jsme si ještě nikde neokusili. Špindl Ubals z Vrchlabí si před naším zápasem oproti loňsku neubalili a předváděli zatím asi nejlepší florbal ze všech týmů v Pace. Rychlé útočné akce soupeře jsme dokázali tentokrát pohlídat, zvládali jsme všech pět hráčů na palubovce pokrývat a nedávat jim prostor k rychlé kombinaci a přípravě na střelbu. I když se sice ujalo Vrchlabí opět vedení, po jednom z brejků Jiřana doklepl na 1:1 jeho nahození opět Honza. První poločas byl přesně tím, co jsme si přáli a nerozhodný výsledek s jednou obdrženou brankou byl výborným zlepšením a možná vůbec nejlepším poločasem na tomto turnaji. Jenže chyba chválit výkon o poločase, bylo potřeba hrát stejně zodpovědně a na 100% i dalších patnáct minut. Hráčům Ubals stačilo jakékoli zaváhání, oproti první půli jsme u nich nestáli tak na těsno, každý metr volnosti dokázali okamžitě využít a svojí individuální kvalitou nám ani příliš dalších šancí neumožnili. Za druhý poločas dokázali vstřelit tři branky a nás poločasový sen se sesypal jak domeček z karet. Pravdou je, že jakýkoli bodový zisk s tímto soupeřem by byl pro nás téměř výhrou a bylo by potřeba předvést maximální výkon a nasazení. To se nám ale dnes vůbec nedařilo, ale po prvním poločase jsme cítili větší optimismus.

4. zápas - Tornados - FBC Falcons Nová Paka

Díky dvoubodovým vítězstvím a velmi kvalitním soupeřům se tabulka před naším posledním zápasem vyrovnala tak, že prohra nás mohla poslat dokonce na poslední místo a výhra dokonce při shodě okolností i na druhé. Poslední tým měl na svém kontě 3 body, první tým 5. Domácí Falcons měli letos našlápnuto na vítězství, ale po jedné prohře nás potřebovali k celkovému prvenství porazit. My samozřejmě nechtěli naši dnešní účast zabalit pátým místem, ač to byla dnes bída. Liberci na celkové prvenství stačila jakákoli ztráta Falcons a tak jsme měli k překvapení neuvěřitelný kotel fanoušků a halou znělo dokonce i „Hradec, Hradec“ :-) I vhledem k oboustranné důležitosti se zápas značně přitvrdil a občas došlo i při nějakém osobním souboji ke slovní potyčce. Soupeř těžil ze šikovnosti hráčů při pokrývání balonku a následné skryté střele, z rychlé přihrávky a dobrého zpracování a z přesné střelby ze střední vzdálenosti. My zase využívali rychlých breaků a důrazu před brankou. Falconi se pokaždé ujali vedení, ale my dokázali vždy srovnat, hlavně k velké radosti Liberce. Michal se tentokrát změnil ze střelce na dvorního nahrávače Karlose a ten si dnes připsal druhý hattrick. Závěrečná remíza byla asi spravedlivým obrazem hry, ani jeden z týmů neměl na vyložené vítězství.

Turnaj nám přinesl kromě nesporného výsledkového zklamání ale obrovskou zkušenost. Mohli jsme změřit síly vítězem liberecké ligy, nad kterým jsme vedli 5:2, s vítězem třetí královéhradecké ligy Ubals, se kterými jsme při maximální zodpovědnosti hráli vyrovnaný poločas a remizovali s dalším třetiligovým týmem Falcons. Jakou soutěž hraje Jičín, se mi nepodařilo zjistit, ale soupeř byl s ostatními velmi rovnocenný. Přes celkový neúspěch berme naše vystoupení pozitivně. Je potřeba si uvědomit, že s těmito týmy nemůžeme hrát útočnou přetlačovanou, i když máme v týmů schopné shootery. Technika, kvalita a herní kombinace je na straně soupeře. My se můžeme rovnat naší bojovností a rychlostí, ale za předpokladu stoprocentně zodpovědné a kvalitní defenzivy. A to především celého týmu, nejen dvou obránců na hřišti. V kvalitním florbale je tlak a souhra na soupeře vyvíjena minimálně čtveřicí, leckdy celou pěticí na palubovce. Na závěr dík pořádajícím Falconům za pozvání, soupeřům za skvělou hru a zkušenosti a Liberci gratulace k vítězství. Všem, kdo má něco společného s Tornados krásný zbytek roku a šťastný a úspěšný nový rok, jak v osobním, tak sportovním životě.

Závěrečná tabulka turnaje :

Kanadské bodování týmu